KDO CHCE VIDĚT KRAKONOŠE, JDE SE MNOU NA KRKONOŠE
Stručně to moc nejde, bylo toho dosti... 19 turistů jelo na místo auty do Rokytnice nad Jizerou, k Rybínovým boudám, k místu našeho ubytování, kouzelná dřevěná chalupa 900 m vysoko. Po příjezdu jsme neprodleně vyšlápli Janovou cestou k Janově skále a na Čertovu horu, výšlap na cca 3 hodiny. Na večeře se chodilo o chalupu níže z ubytování, dobře vařila Ukrajinka. Počasí nám přálo téměř po celý pětidenní pobyt. Jednou jsme šli z Polských Jakuszyc, kam jsme z Harrachova dojeli vlakem, polskou stranou Krkonoš na velkou chatu Szrenica na stejnojmenné hoře 1361m. K naší chalupě jsme se vraceli přes Svinské kameny, chatu Voseckou boudu, Krakonošovu snídani, kolem horské říčky Mumlavy a Mumlavského vopopádu přes Rýžoviště do kopce na Studenov. Další den jsme šli přes Ručičky, Dvoračky, po hraně Kotelní jamy, Harrachovy kameny, Vrbatovu boudu, nad Pančavským vodopádem k Labské boudě, nad ní k pramenu Labe, rozcestí U čtyř pánů, Růženčinu zahrádku a přes Dvoračky a Ručičky zpět k chalupě. Sem tam nás potkalo pivo na nějaké chatě. Po náročných, více jak dvacetikilometrových túrách se značným převýšením, jsme zmírnili aktivitu a v očekávání odpoledního deště šli vycházkově z chalupy na Kostelní cestu, po ní došli na Ručičky, kde čepovali Krakonošovo pivo a jiné mixované drinky. Poslední večer byl plný vtipů, smíchu, kvílení, chechotu, konzumace dobrot a pitiva všech značek vč. domácí provenience. Zpívánky proběhly s erární kytarou a z plna hrdel. Odjezdový den jsme zpestřili cestou návštěvou Lázní Bělohrad a vycházkou na romantické návrší Byšičky s kostelíkem, pod nímž sedával K.J.Erben za psal baladu Svatební košile. Parta skvělá, velké uznání všem za absolvování dlouhých, náročnějších tras. Někdo zabloudil i na Sněžku...
Foto: (SK) - Slávek Kácal, bez označení - Ríša Gola
