HORY, ROKLINY A HRADY MALÝCH KARPAT - POJĎTE S NÁMI TUTO KRÁSU POZNAT. (STRANA 5)
Po nekonečných peripetiích s obsazením akce a snaze akci stůj co stůj realizovat, a přes zdlouhavé hledání ubytování v oblasti, nakonec 19 již nedočkavých turistů očekávalo ráno 4.7. příjezd osvědčeného minibusu a jelo se. Směr Slowakia, Malé Karpaty, asi 100 km dlouhé a 15 km široké pohoří. Poslední dva turisté přistoupili v Napajedlích. První štace - Plavecké Podhradie. Ač nejvyšší vrchol pohoří Záruby dosahuje pouhých 768 m, oproti podhůří jde o převýšení až 550 m. Z Podhradí jsme kráčeli přes louky s výhledy na úbočí Vápenné i vrcholu Pohanská. Svižné stoupání, poté již ve stínu stromů až na ostrý, vápencový hřeben se zvláštní rozhlednou. Srázy Vápenné (752 m) jsou strmá, vápencová bradla. Hřebenovka, kdysi magistrála Hrdinů SNP, místy kamenitá, lemována kopřivami a vysokou trávní vegetací, byť značená, téměř vítězí nad turisty, i díky tomu, že je zde turistů co rok méně. O co přichází, víme již my. Úžasné výhledy do hloubi úžasné krajiny. Rozkvetlé louky, kde dominují lány divizny. Pokračujeme přes vrchol Klokoč (661 m) k rozcestí Amonova louka s odbočkou k Plaveckému hradu. Lesy plné vápencových závrtů. Z kóty Báborská úžasné výhledy na Vápennou. Na vysokém bradle se tyčí mohutná zřícenina strážního hradu. Pod hradem je bistro, tam pivko v tom hicu a příjezd na ubytování v areálu Mládežnik Driny Smolenice. K večeři v penzionu Koniareň je jahňačí perkelt s haluškami. K našim chatkám je to asi o 1 km dále. A hned komplikace, neboť někteří příliš hlasitými projevy reklamují vlhkost povlečení v chatkách, umístěných v lese, byť bylo povlečeno den předem. Ráno po snídani vycházíme přímo z místa. Skupinka zdatnějších míří přes Čertův žlab na nejvyšší Záruby (767m), po hřebeni přes Havranicu (717m) a přes rozcestí Klauža do Smolenice, které dominuje nádherný zámek stojící na ruinách hradu, jeden z nejhezčích na Slovensku, založen ve 14.stol. Po zchátrání obnoven vč. přilehlých zahrad a jiných památek. Jedněmi z majitelů byl známý rod Pálfyovců. Po návratu k ubytování šla skupina ještě k blízké jeskyni Driny. Jediné zpřístupněné krápníkové jeskyni v M. Karpatech. Otevřena r. 1929, délka 680 m, hloubka 40 m. Několik jedinců šlo jinak, ráno přes jeskyni Driny na rozcestí Vlčiareň a k Lurdské jeskyni s P. Marií ve skalním masivu a Hlbočianskému vodopádu, pro sucho bez vody. Pak do Smolenice, přes křížovou cestu u Kaplnky Karmelskej Panny Marie k ubytování. Večer pod hvězdami u soudku piva, co jsme objednali již z domova. Třetí den busem směr Modra, přes obec Piesky k odbočce na Medvědí skálu, a po červené k velké Zochově chatě, turist. centru v okolí s lyžař.vleky, jezírko. Tady, jak jinak, pivečko a pokračujeme přes Tisové skály okolo hvězdárny Piesok k rozhledně Velká homola (709m) a přes Skleněný vrch (575m) návrat k busu do Pieski. Část šla kratší trasu mimo rozhlednu přes Zámčisko k busu. Po večeři u chatek sedíme pod hvězdami, u našeho soudku, zpívánky u kytary. Čtvrtý den již k domovu do Brezové pod Bradlom k východisku poslední túry. U opuštěného lomu společné foto, pak rozcestí Čierné blaho okolo opuštěného uprchlického tábora k rozc. Komárová, Hornou Roveň a k busu. Odtud busem serpentinami k velkolepé mohyle M.R. Štefánika na 550 m vysokém Bradle, dle architekta Dušana Jurkoviče, s výhledy na vše strany. Po prohlídce mohyly a blízkém občerstvení vyjíždíme k domovu. Přes účast turistů z různých míst a přes počáteční trable s ubytováním, lze konstatovat, že se zájezd vydařil ku spokojenosti většiny, nebo všech? Nachodilo se cca 50 - 60 km, jak kdo, s přibližným převýšením do cca 2000 m.
Text stvořil Slávek, Hore zdar!! Na fotkách se podíleli: Slávek, Iveta Filipová, Radek Mifka se souhlasem autorů.
