HOLA, HOLA, MALÝ ROZSUTEC VOLÁ
Jelo se auty,z nichž jedno si to švihlo po dálnici bez známky.No,vyšlo..Jedno auto v cílené destinaci jsme šoupli do Štefanové,ostatní jeli do Vrátné doliny na parkoviště pod lanovku. Jízda lanovkou byla nejistá pro vichr 70km/ hod.Po chvíli čekání byla dána do provozu. Na Snílovském sedle kafíčko,pivečko,vichr a hustá oblaka vůkol.Skupina 10 nás vyrazila v té psotě na Chleb( 1647 m). Bylo se co držet stezky v tom bočním vichru,viditelnos 2,5 m. Než jsme došli na Poludňový Grúň, jsme z té temné opony vyšli na sluncem ozářený kraj, bez vichru.Viditelnost na zasněžené Tatry. Za námi se ta psota stále držela části hřebene stále Po prudkém klesání na Stohové sedlo( 1230 m),následoval prudký výšvih na Chrbát Stohu rozbahněnou stezkou,dále sešupem hore- dole rozbahněným terénem,kde každý krok hrozil smeknutím a upadnutím. Já brzdil i zadkem a vypadal jsem jako po úplavici.Konečně Sedlo Medzihole pod Velkým Rozsutcem. Odpočinek v trávě na slunci,svačina,frťánek.Vzhledem k časové tísni díky náročnosti terénu a vichru ,jsme se rozhodli na zdolání cíle naší cesty- Malý Rozsutec ,nepokračovat.
Ze sedla jsme sestoupili do Štefanové k autu a hospůdce opět bahnitým terénem,ale již ne,tak prudkým klesáním,jako doposud.Tady halušky,pivo,řidiči pro auta pod lanovku a cesta domů.Orloj ve Staré Bystrici jsme.minuli těsně po 18.hidině,kdy byli již svatí v klidu.
Ušli jsme 12 km v náročném terénu, zdolali celkové převšení + 339 m, dolů - 1224 m. Akce zdařilá, všem se líbila, byť cíle dodaženo nebylo. Malému Rozsutci jsme smutně zamávali s výhružkou...však my si tě najdeme...