OKOLO PŘEHRADY ŠANCE
Tak jo. Nikdo z jičínských nejel. Na poslední chvíli zasáhla nemoc řidiče, a 4 pasažéři z NJ tedy nejeli. Byl jsem z jičínských sám. Dva dny předem jsem pozval turistické přátele z Frýdku - Místku, kteří svou účastí devíti členů akci zachránili. Svojí účastí nám pomohli již u více akcí, díky jim.Já přijel autem, těch 9 vlakem. Setkali jsme se v Ostravici, před vlak. nádražím na zasávce busu, jímž jsme se přesunuli do Starých Hamer ke kostelu. Kousek jsme odbočili k pomníku Maryčky Magdonové. Odtud po zelené přes Stýskalonku na Jamník.Tady jsme odbočili vlevo na neznačenou cestu, která k nejbližším stavením byla uravená. Pak se pochod zpomalil a ve sněhu jsme si prošlapávali svůj koridor ve vrstvě sněhu 20 cm nad kotníky. Vpravo lesy, vlevo zpola zamrzlá plocha přehrady. Počasí pod mrakem, ticho bez jiných turistů, potkali jsme dva běžkaře. Na běžky to bylo super, bohužel ti běžkaři, či sněžnicoví nebyli. Naše trasa kopírovala přesně každou zátoku přehrady. Tak, občas posilněni rumíkem, jsme došli do Masarykova údolí. Tam , na zavátém odpočívadle, jsme posvačili a poté navázali na modrou značku,která vede až z Visalájí. Přes Kobylík, dále památník americkému letci ze 2. sv. války, jsme došli ku hrázi přehrady. Tady, na malém parkovišti se tísnilo několik aut. Po zledovatělé, příjezdní cestě jsme sestupovali přes Mazák k Ostravici až k vlak. nádraží. Tady jsem s nimi počkal asi půl hodiny na jejich spoj, rozloučili se a já odjel autem. Ušli jsme až k nádraží v Ostravici 17 km, v těch podmínkách patří obdiv všem.
